český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: Tomáš  Talián

ČLÁNKY

Kde se nebe dotýká země

Poutní místo na Makové Hoře u Příbrami je trochu ve stínu známější Svaté Hory, to ale neznamená, že by bylo méně pozoruhodné. Naopak, pokud máte v létě chuť navštívit trochu nezvyklý, ale o to působivější sakrální areál, neměla by vám tato památka uniknout.

 

Asi dva kilometry východně od obce Smolotely u Příbrami se na holém vrchu nad kruhem lesních stromů vypíná majestátní kostel. Stojí na oválné podestě a sám trochu působí, jako by vytvářel věž nebo přirozený vrcholek celého kopce. To byl pravděpodobně také záměr barokních stavitelů, kteří celý kopec proměnili v poutní místo.

 

 

Duchovní místo

Kostel nechal vystavět Jan Felix Chanovský-Krasilovský z Dlouhé Vsi v letech 1719–1722. Vysvěcen byl Janem Rudolfem hrabětem Šporkem dne 5. října 1723. Jistě nešlo o náhlé rozhodnutí. Na tak opuštěných místech byly stavěny svatyně, protože místa již měla svou duchovní historii. Buď se tam někdo uzdravil, nebo zachránil, nebo více věřících rozpoznalo mimořádnou duchovní atmosféru a opakovaně se tam přicházeli modlit. Při vysvěcení kostela byli uvedeni na Makovou horu dva karmelitáni, kteří zde založili bratrstvo svatého škapulíře a přinesli milostnou sošku Panny Marie Škapulířové (na snímku). Dnes najdeme na oltáři pouze její kopii, originál je uschován v depozitáři.

 

 

Pro Boží oči

Kostel má poměrně složitý půdorys. Hlavní prostor má tvar příčné elipsy o poloosách přibližně deset a sedm metrů. K němu přiléhá na východní straně čtvercový presbytář o rozměrech přibližně sedm krát sedm metrů s navazující sakristií na jihu a patrovou oratoří na severu. Na západní straně navazuje předsíň s kruchtou. V průčelí jsou dvě nakoso položené hranolové věže. Přední fasáda kostela jakoby se stáčela směrem dozadu, což ještě umocňuje celkově elipsový dojem, který kostel vyvolává a jenž je ve velmi dobré prostorové shodě jak s podestou, na níž stojí, tak i s kruhem lesního porostu, který se kolem něj v dálce vine. Nejvíce je to patrné při pohledu ze vzduchu, kdy celková koncepce dokonale vynikne. Člověk se pak musí poklonit fantazii barokních architektů, kteří sice pohled z ptačí perspektivy nikdy vidět nemohli, ale přesto tak celý areál konstruovali – snad aby došel uznání v Božích očích, které hledí shora.

 

Úpadek i obnova

Po náhlé smrti Jana Felixe přišel kostel o potřebný přísun peněz. Řeholníci Makovou horu opustili a klášter, který zřejmě stál na místě bývalé fary, vyhořel. Teprve od roku 1836 zde byla vedena farní kronika, následující období je proto už dobře zmapováno.

Ani po Josefínských reformách, kdy bylo bratrstvo škapulíře zrušeno, neupadl kostel v zapomnění. Byla vybudována dnes už neexistující křížová cesta. V letech 1853–1865 zde pater Jan Šrámek škapulířové bratrstvo obnovil. Důležitým mezníkem se stal rok 1886, kdy byla vydána brožura Popsání poutního chrámu Páně svatého Jana Křtitele a Matky Boží z hory Karmel, Královny svatého Škapulíře, na hoře Makové v Čechách. Farář František Panocha v ní sepsal kompletní historii kostela.

 

Čtyřnohý vodovod

Začátkem 20. století na Makové hoře působili bratři Bosáčkovi, farář Vincent a malíř Josef. Druhý zmíněný byl blízkým spolupracovníkem Mikoláše Alše a zhotovil malbu v klenbě nad presbytářem. Z tohoto období se traduje historka o „čtyřnohém vodovodu“. Oslík, který nosil vodu na kopec, prý znal cestu nazpaměť, a tak chodil úplně sám. Dole vždy musel počkat, než mu někdo vodu nabere, a pak vyrazil s nákladem zpět. „Čtyřnohý vodovod“ je popsán a nafocen i ve farní kronice.

Významně zasáhla Makovou horu první světová válka, během níž byly z kostela odvezeny zvony. Stejný osud mohl potkat i varhany, ty ale byly pro svoji historicko-uměleckou hodnotu ušetřeny. Po nástupu komunismu byly roku 1952 z Makové, stejně jako ze všech farních úřadů, odebrány matriky. Zápisy o kostele byly i nadále vedeny v obecní kronice, avšak jen velmi spoře. Za zmínku stojí vykácení mohutných starých akátů u kostela, které podle památkového úřadu narušovaly statiku stavby.

 

 

Život se vrací

Během komunistické éry se stav chrámu neustále zhoršoval, ale teprve po sametové revoluci přišla hlavní rána. Kostelu na Makové hoře, jako mnoha jiným, se nevyhnuly krádeže. Za oběť padly mimo jiné i vyřezávané sochy mistra Mayera. Děravá střecha a opadávající omítka dokreslovaly obraz zkázy kdysi věhlasného poutního místa. Vyhlídky Makové hory tak byly začátkem devadesátých let minulého století více než chmurné.

Až rok 1993 předznamenal lepší časy. V rámci úpravy hranic diecézí převzalo farnosti Slivice, Milín i Makovou horu Biskupství českobudějovické. Do pohybu se dal kolotoč událostí a po opravách fasády, zavedení elektroinstalace, výměně oken a vsazení nových dveří byl kostel na Makové hoře opatřen i poplašným zařízením. Díky finančním prostředkům Českobudějovického biskupství, zčásti i díky obecním penězům, ale také díky vydatné pomoci místních, z nichž mnozí přiložili ruku k dílu, začal kostel znovu fungovat a mše se zde konaly každou neděli.

 

Poustevník na hoře

S příchodem Františka Homoly, laického bratra řádu kapucínů, celé místo duchovně ožilo. Řeholník-poustevník během svého působení zde vytrvale sháněl finanční prostředky pro kostel, mimo jiné i prodejem léčivých bylin nasbíraných v okolí. Osamocený kostel v lese na kopci, pod jehož střechou přebýval poustevník, který se osobně všem návštěvníkům věnoval, se rázem stal turistickou atrakcí.

V roce 2000 byly vysvěceny dva nové zvony. Ty společně s nejmenším a nejstarším zvonem z roku 1719, který byl ušetřen za válečné poptávky po kovech, a s druhým zvonem z roku 1929 rozeznívají kostel dodnes. Poškozená socha Panny Marie Neposkvrněné sňatá ze střechy při generální opravě byla zrestaurována, požehnána a v roce 2002 umístěna zpět na vrchol chrámového průčelí. O obnovu této osm set kilogramů vážící sochy se zasloužil sochař Petr Váňa. V červnu následujícího roku byla na hlavní oltář umístěna kopie sošky Panny Marie Škapulířové, její originál byl uložen z bezpečnostních důvodů do depozitáře.

 

Škapulířové bratrstvo

Při bohoslužbě 16. července 2014 představil administrátor farnosti Maková Hora-Smolotely, P. ThDr. Ján Andrej, svou iniciativu, kterou navázal na původní založení Škapulířového bratrstva na Makové Hoře v roce 1723. Založil knihu Rodiny Karmelu a nabídl přítomným věřícím účast na tomto duchovním daru. Prostřednictvím přijetí škapulíře Panny Marie a zapsání do knihy Rodina Karmelu se věřící spojuje zvláštním způsobem se společenstvím karmelitánů, tedy těch, kteří v dnešní době nesou původní poselství poustevníků z Hory Karmel: Chtějí následovat Ježíše Krista celým srdcem, tak jako jeho matka Panna Maria, usilovat o čistotu svého srdce a žít podle vzoru Blahoslavené Panny.

Přijetím škapulíře a zapsáním do knihy Rodina Karmelu přijímá nový člen závazek se denně pomodlit alespoň nějakou modlitbu k Panně Marii, nejlépe ale denně patnáct minut číst rozjímavě Písmo svaté, především evangelia.

 

Autor: Petr Jan Vinš a makovahora.cz, Foto: archiv

Partneři

Diamant Expo

Tomáš Talián

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test